CZ / EN

Vlastimil Bartas

2007 -nyní asistent vedoucího oboru Průmyslového designu - Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
2009 asistent vedoucího oboru Produktového designu - Západočeská univerzita v Plzni
2005 externí pedagog modelování v programu Rhinoceros 3D - Západočeská univerzita v Plzni
2005 smluvní designér

Vzdělání, odborná příprava a školení
1998 - 2003 Vysoké učení technické v Brně (Fakulta Výtvarných umění – Produktový design)
2003 Vysoká škola výtvarných umění (Transport design)
2002 Ecole Supérieure d‘Art et de Design (Ecole Supérieure d‘Art et de Design)


Vlastimil Bartas



Vlastimil Bartas, úvodní slovo - celkový dojem:

Nejsem ideálním porotcem designové soutěže, mám rád rozpravu s tvůrcem a pochopení souvislostí proč návrh vznikl. To jen z prezentací často nebylo čitelné a zřejmé. Chyběla mi sdílnější prezentace cesty k finálnímu návrhu, odpověď na otázku proč – rešerše, vývoj návrhu… Celkově jsem byl ale úrovní vystavených prací překvapen. Dalším překvapením byla jednotná témata pro všechny ateliéry, ale je otázkou jestli se nechat vnitřní politikou takto manipulovat. Jistě, absolventi budou muset být ve své praxi velice flexibilní, ale vhodnější by bylo, aby vedoucí ateliéru jasně stanovili program výuky a vymezili se k zaměření ateliérů svých kolegů – studenti by pak mohli programově (řízeně školou) migrovat mezi ateliéry a osvojit si nutné dovednosti pro designéry budoucích let. Zároveň se mi však téma pivní sklenice napříč všemi ateliéry líbilo pro jejich vzájemné porovnání.

Vybavení a úroveň prezentovaných dílen je i přes nasazení dílenských prostředků pro realizaci projektů nedostačující. Rozvoj studentů v řemesle, ve vztahu k materiálu a technologickým postupům vnímám jako zásadní. ČVUT by měla více těžit ze svého statusu, plurality a vzájemného propojení všech studijních oborů. Fascinace společnosti slovem design vede k zakládání nových studijních oborů, ateliérů, škol a je otázkou kolik studentů reálně vnímá možnosti svého uplatnění v oboru.


Kathinka Poliaček
Dipl.-Des.
6.6.1967 – Hannover, Germany

Education

Communication Design
Diploma (Dipl.-Des.) (2003)
HBK Hochschule für Bildende Künste (Braunschweig University of Art)
Braunschweig, Germany

Business Economics
Prediploma (1994)
Freie Universität Berlin, Germany

Marketing, Business of Advertising, Conceptual Training
On-the-job Training for Advertising Merchant (1989)
K&S Werbung, Emsdetten

Work Experience

1to1design
Art Director Communication Design & Consultant for Corporate Identity (2011-today)
Senior Designer (2009/2010)
Co-Owner (2005–today)
1to1design s.r.o., www.1to1design.eu

Syndicate Brand & Corporate Design AG (2010/2011)
Art Director (Development of the new corporate design of ŠKODA AUTO a.s. (published March 2011)

Motor s.r.o., Prague
Senior Designer (2004–2009)

1zu1design GbR, Braunschweig
Co-Owner & Senior Designer (1995–2003)


Kathinka Poliaček



Kathinka Poliaček, úvodní slovo - celkový dojem:

Budova fakulty mě svým moderně působícím charakterem, tvořeným ateliéry vinoucími se kolem centrálního atria, přiměla veskrze pozitivně rozpomenout se na svoji vlastní školu HBK v Braunschweigu.

Dobrá dílna je nepostradatelná k pochopení základních řemeslných postupů nutných k tvorbě modelů, prototypů a k osahání různých materiálů a jejich možností. Je jedním ze základních kamenů každé takovéto školy, a politováníhodný fakt, že je zde zřízena teprve dodatečně na úkor původně plánované kavárny, významně snižuje úroveň celého systému výuky a zřetelně limituje jeho možnosti. Dojem z pracovního prostředí působí tak, že studenti musejí bojovat s nedostatkem místa a často s nedostatečným vybavením nutným k uchopení řemeslných základů profese. Studenti musejí mít možnost naučit se na vysoké škole jak základy tak moderní technologie.

Systém celosemestrálních vertikálních ateliérů představuje, dle mého názoru, velký přínos skrze spolupráci studentů z různých ročníků. Zaměření na jednoho silného “mentora” během celého semestru již od počátku studia skrývá ale rovněž jisté nebezpečí. Tím může být, že nedojde k rozvinutí talentů, pokud nenajdou rovnou pro sebe vhodný tým či prostředí.

Zaměření jednotlivých ateliérů na svoje silné stránky (architekturu, klasický průmyslový design, sochařství atd..) přináší pozitivní různorodost do studia. Jednotlivé projekty by k tomu měly směřovat ještě důrazněji, a zároveň studenti vyšších ročníků by neměli být nuceni zpracovávat stejná zadání.

Množství odevzdávaných projektů během jednoho semestru se zdá být vysoké. Lze zpracovávat více celosemestrálních úkolů různého směru, nicméně jejich celkové zaměření musí dohromady dávat smysl. Navíc pokud student musí zpracovat až tři rovnocenná zadání, společně s ostatními předměty a výukou, je těžké dosáhnout u všeho přiměřené kvality - a to je zde vidět.

Architektonické modely jsou tu a tam nedostatečně zpracovány a často se stává, že prezentace není dostatečně jasná. Především není často zřetelně ukázána kvalita samotné myšlenky návrhu. Například v ateliéru Fišer, se svým jasným zaměřením na architekturu, bych očekávala mnohem odvážnější návrhy a veskrze propracované dokonalé modely. Návrhy pro ČVUT jsou ale bohužel povětšinou špatné jak v myšlence tak ve svém provedení.

Velmi pozitivní je získávání a zapojení externích projektů. Zkušenost s reálnými požadavky a interakce se skutečným klientem již během studia cvičí pohled studentů na to podstatné. Tato zadání by ovšem neměla být závazná pro všechny studenty a ateliéry, naopak by měla být volitelná. Jejich výstupy by měly mít jednotnou a jasně zadanou formu.

Pokud bych měla shrnout svoje dojmy ze školy designu ČVUT, myslím, že je tento program na správné cestě. Je zde ale mnoho zřetelných příležitostí, které je možné dále rozvíjet v zájmu lepšího studia a vzdělání výjimečných absolventů.


Dagmar Štěpánová
Ing. arch.
* 17.07.1975, Dačice

vzdělání:

České vysoké učení technické – Fakulta architektury, Praha, CZ (1995-2004)
obor: architektura a urbanismus
ateliér, diplomní projekt: ateliér Jan Bočan

České vysoké učení technické – Fakulta stavební, Praha, CZ (1994-1995)
obor: pozemní stavby

SPŠ Stavební, České Budějovice, CZ (1989-1994)
obor: pozemní stavby

pracovní zkušenosti:

Formafatal (2015<) zakladatelka, architekt senior a interierový designér
Praha, CZ, www.formafatal.cz

Inconginto (2012 -2015 ) spoluzakladatelka, architekt senior a interierový designér
Praha, CZ, www.inconginto.cz

Mimolimit (2006-2012) architekt senior a interierový designér
Praha, CZ, www.mimolimit.cz

Atelier 1:1 ( 2003-2006) architekt
Praha, CZ, www.atelier1to1.cz

Rene Gonzales Architect ( 2002) workshop
Miami, USA, http://www.renegonzalezarchitect.com/


Dagmar Štěpánová



Dagmar Štěpánová, úvodní slovo - celkový dojem:

Olověného Dušana založila před 22 lety parta mých kamarádů z FA. Položili základní kámen této soutěže, která má dnes již dlouholetou tradici a rok co rok se stává veřejnosti známější a populárnější. Výjimečná byla parta kluků, která soutěž založila a už z tohoto důvodu bylo pro mě výjimečné pozvání do poroty letošního ročníku Olověného Dušana. Skvělé je, že budoucí architekti mají konečně důstojné prostředí, kde mohou studovat, ovšem s nedostatečným zázemím dílen, modeláren a labů na celkový počet studentů, což mi přijde dost nepochopitelné.

V době, kdy jsem studovala na FA, ústav Průmyslového designu na škole neexistoval. O to víc se ve mě probouzela zvědavost, jakým způsobem je tato katedra na architektuře vedená, jaká bude úroveň odevzdaných projektů a především - jaké si s sebou odnesu pocity. Největší dojmy, co do sjednocení jednotlivých prezentací, nebo co do dotažení samotných projektů, ve mě zanechaly oba ateliéry pod vedením MgA. Jana Jaroše. V ostatních ateliérech bylo dost znatelné, že studenti během prvního semestru pracují až na třech projektech. Zřejmě z tohoto důvodu většina odevzdaných semestrálních prací nebyla dotažena, chyběly zdroje, rešerše, návrhy postrádaly dostatek informací, spousta modelů připomínala modely pracovní, zdaleka ne finální. Celkovou úroveň ateliérů designu tedy hodnotím jako standardní.